Rocket Model

Raketový model týmového výkonu

Případová studie

 Fascinující příběh o rozvoji týmu. (Případová studie)

obr 1

Od roku 2015 začínáme v ČR využívat metodu pro budování vysoce výkonných týmů THE ROCKET MODEL a v současné době již může předkládat i první výsledky formou případových studií.
V červnu 2016 jsem byl pozván do týmu, který vykazoval všechny znaky neefektivní spolupráce: nízký stupeň důvěry, neotevřenou komunikaci, nejednotnost vnímání směřování týmu, prosazování osobních zájmů a další. Tým přitom dosahoval stále dobré výsledky a plnil plán. Pro práci s týmem jsem v počátku využil metodiku Rocket model, která jednoduchým a srozumitelným způsobem popisuje hlavní faktory podílející se na správném fungování týmu. Nabídl jsem členům týmu k využití anonymní dotazník TASII, který měří úroveň spolupráce v základních faktorech, které zásadním způsobem ovlivňující dosahování výsledků. S ohledem na plánované použití dotazníku TAS II, formou test - retest po 5ti měsících, jsem členům týmu nedal výslednou zprávu. Na schůzce byli členové týmu slovně informování o neuspokojivém výsledku průzkumu a o shrnujícím výsledku uvádějícím v percentilech výkonost týmu v jednotlivých oblastech. Výsledky naleznete v obrázku vlevo.

V následujících 5ti měsících jsem s týmem pracoval formou skupinového koučování (5 setkání), individuálním koučování 2 členů týmu (5 setkání, resp. 3 setkání). V průběhu celého procesu dostávali členové týmu úkoly, ve kterých společně i samostatně řešili denní problémy. Na dvou schůzkách s vedením firmy jsem navrhoval některé systémové změny s ohledem na efektivní fungování týmu. Již za velmi krátkou dobu došlo ke zlepšení spolupráce v týmu, což šlo mj. vidět i na fungování týmu na „area meetingu“, kde stanovovali plány a strategii fungování celému „sales force“ což zahrnovalo 16 medicínských reprezentantů. Zlepšení týmové spolupráce vnímal i nadřízený manažer.

 

Abychom prokázali i na objektivně měřitelných datech výrazný posun ve fungování týmu využili jsme po 5ti měsících stejnou metodu k mapování úrovně spolupráce v týmu (dotazník TASII). Výsledky pro nás byly velmi překvapujícíobr 2 (viz obrázek vpravo). Na obrázku lze vidět souhrnná data v percentilech. Detailní zpráva pak poukazuje i na dílčí oblasti, kde došlo ke zlepšení a touto detailní zprávou již byli seznámeni členové týmu i vedení firmy.
Došlo k výraznému posunu vnímání úrovně spolupráce u všech členů týmu. Zlepšilo se vnímání všech vnitřních i vnějších vlivů působících na tým (KONTEXT). Členové týmu dokázali lépe stanovovat své cíle a byli pro ně jasné pochopitelné i cíle kolegů v týmu (MISSION). Členové týmu před koučováním i po koučování hodnotili počet členů týmu a jejich kompetence jako odpovídající (TALENT). Stanovení jasných norem pro komunikaci a spolupráce (NORMS) a stejně tak, zanícení členů pro dosažení cíle (BUY-IN) bylo jednoznačně lepší po intervenci v týmu. Na zlepšení týmové spolupráce v oblasti otevřené komunikace, vzájemné důvěry, schopnosti komunikovat i rozdílné názory bez obav a sdílení všech informací poukazuje významný posun ve faktoru morálky týmu (MORALE). Protože se jednalo o tým z pharma business, kde jsou podmínky a nástroje k dosažení cíle stále zabezpečovány na vysoké úrovni, nebylo překvapením, že i v případě neefektivní spolupráce v týmu bylo hodnocení v oblasti nástrojů k dosažení cílů (POWER) velmi vysoké na počátku i po intervenci v týmu. Zásadní je, že došlo ke zlepšení výsledků týmu (RESULTS) a hlavně to, že zlepšení se prokázalo i na tvrdých datech (prodeje).
Výsledky této studie poukazují jasný přínos efektivní týmové spolupráce v praxi. Nejde zdaleka jen o podmínky k práci, finanční ohodnocení a nástroje k dosažení cílů. Zásadní stále bude lidský faktor a v dnešní době zvýšené konkurence a stálého snižování marží je budování výkonných týmů jedním z hlavních směrů, jak dosahovat výborných výsledků.
Podobnou metodiku i intervenční nástroje jsem použil v roce 1996 i u jiných týmů ve výrobních podnicích, kreativních agentuře, neziskové organizaci, IT firmě a dalších. Výsledky byly podobně pozitivní. Pokud máte zájem dozvědět se více o metodě Rocket Model, stačí nahlédnout na stránky www.rocketmodel.cz a případně si stáhnout zdarma e-book. Níže v textu najdete i několik poznámek, proč jsme se rozhodli jít touto cestou, kterou využívají profesionálové v mnoha zemích, více na www.therocketmodel.com. Jsme rádi, že tento jednoduchý a zároveň lehce aplikovatelný nástroj máme k dispozici i v ČR.
VÝCHODISKA K VYUŽITÉ ROCKET MODELU V ČR
Na potřebě týmové spolupráce v dnešní době zvýšené konkurence, snižování marží, zaváděni nových postupů, měnících se technologií a neustálého zrychlování změn se shodneme všichni. Doba preference individuálního lídrovství v české ekonomice 90tých let je již dávno u konce. To neznamená že lídrovství ztrácí smysl, naopak. Leadership prosazován jako služba týmu je na vzestupu. Jedině plně funkční týmy jsou schopny dosahovat skvělých výsledků. V roce 2016 jsme pořádali 12 otevřených workshopů na téma budování výkonných týmů, kde se vystřídalo 108 manažerů a HR specialistů z různých oblastí. Na počátku workshopu jsme všem položili otázku: Seznámili jste se někde ve škole, v praxi či na seminářích s nějakým komplexním modelem budování vysoce výkonných týmů? Odpověď účastníků pro nás nebyla překvapivá. Pouze 2 ze 108 manažerů a HR specialistů odpověděli kladně. K potvrzení tohoto stavu nám navíc postačí nahlédnout na manažerské kompetenční modely minulých let – téměř v žádném kompetenčním modelu se základní dovednost pro rozvoj týmů: „budování výkonných týmů“ neobjevuje samostatně. Některé známé koncepty rozvoje týmů doposud využité v praxi se zabývají vývojovými stádii práce v týmu Tuckman (1965), týmovými rolemi Belbin (1981), nebo příčinami selhání týmů Lencioni (2009). Žádný model však neobsahuje jasný popis faktorů, které rozhodují o správném fungování týmu a následně o úspěchu. Osobně se věnuji rozvoji ledershipu více než 20 let a teprve v zrcadle nového pohledu jsem si uvědomil, že i při individuálním koučování jsem kladl mnohdy důraz především na rozvoj individuálních schopností manažerů. Proto jsem byl rád, že jsem se v roce 2015 setkal s Gordonem Curphym, který patří mezi světové špičky rozvoje leadershpu a hlavně s jeho konceptem The Rocket Model. Tento model rozvoje týmové spolupráce vytvořil společně a neméně významnou osobností rozvoje manažerů Robertem Hoganem. The Rocket Model pro budování vysoce výkonných týmů jsme začali aplikovat ve firmách v ČR roce 2016 a výsledky nám ukazují, že cesta je správná. Tento model vlastně neukazuje „nic nového“, shrnuje však dosavadní poznatky v budování týmů do srozumitelného rámce a navíc je schopen měřit dosahování pokroku v týmové spolupráci.

Studie byla realizována díky podpoře Curphyconsulting, která nám poskytla bezplatně loginy k využití dotazníků týmové spolupráce TAS II.
5.1.2017 Ivan Skalík

 

 

 

 

Termíny workshopů

 

Připravujeme termíny na 2. pololetí 2017.
Případní zájemci se mohou průběžně hlásit
ZDE

 

The Rocket popis small

 

Aktuální termíny:

 

23. 11. 2017

7. 12. 2017