Rocket Model

Raketový model týmového výkonu

Týmy jsou základními prvky lidského úspěchu

Západní společnosti mají tendenci připisovat úspěch jednotlivcům - Hannibal je často popisován jako vůdce, který dobyl velkou část území v okolí Středozemního moře; Steve Jobs je zase známý jako lídr, který proměnil Apple na jednu z nejhodnotnějších společností na světě. Ale tito jednotlivci by byli selhali nebýt dalších lidí kolem nich. Hannibalův úspěch lze přičíst jeho schopnosti vytvořit vysoce efektivní armádu; úspěch Steva Jobse zase pramenil z velmi talentovaných vývojářů a programátorů. Hannibal i Jobs měli jednak čich na získání těch správných osobností a zároveň dokázali velmi šikovně dosadit lidi na správná místa a zajistit, aby tito lidé efektivně pracovali.

Více než často se stává, že méně talentovaní lidé, kteří dokáží dobře spolupracovat, dosáhnou více než talentovaní lidé, kteří připomínají rozhádanou rodinu. Přesto, že všechny velké díla člověka jsou výsledkem převážně kolektivního úsilí, systematický výzkum lidských skupin a týmů je relativně nedávným jevem.


Přibližně 65 - 75 % lidí v pozici autority není schopno budovat týmy nebo přinášet výsledky.


Výzkum týmové práce, probíhající od čtyřicátých do osmdesátých let 20. století, byl převážně zaměřen na procesy a dynamiku ve skupinách bez vůdců. Známý Tuckmanův model, který hovoří o čtyřech fázích rozvoje skupiny ( forming - storming - norming - performing ), představoval jeden z významných milníků tohoto výzkumu a dodnes jím lze vysvětlit jevy, které probíhají ve skupinách složených z dobrovolníků. Tyto čtyři fáze se však zřídka kdy vyskytují ve světě práce, protože skupinovou dynamiku zásadně ovlivňují faktory jako konkurenční tlak, hierarchická struktura, předem stanovené cíle a role, případně tlak vyplývající z nedostatku času nebo náročných úkolů.

Výzkum zaměřený na pracovní týmy z posledních třiceti let přinesl těchto šest hlavních závěrů:
1. Mezi skupinami a týmy jsou významné rozdíly. Týmy mají společné cíle; jejich členové jsou na sobě pracovně závislí a sdílejí společný osud. Skupiny jsou soubory jednotlivců, kteří mají individuální cíle, vykonávají nezávislou práci a jsou odměňováni na základě vlastního úsilí.

2. Týmy nejsou vždy efektivnější než skupiny. Relativní efektivnost týmů v porovnání se skupinami závisí na povaze práce, kterou je třeba provést; někdy jsou nejlepší volbou týmy a někdy skupiny.

3. Vysoce efektivní skupiny a týmy jsou relativně vzácné. Lidé jsou sice během své kariéry členy mnoha skupin nebo týmů, ale většina z nich nedokáže naplnit svůj potenciál.

4. Neexistuje všeobecně akceptovaný model budování vysoce výkonných skupin a týmů. Dosud bylo vytvořeno několik modelů, ale žádný z nich nebyl všeobecně přijat.

5. Efektivní lídři jsou spíše výjimkou než pravidlem. Přibližně 65 - 75 % lidí v pozici autority není schopno budovat týmy nebo přinášet výsledky.

6. Na vůdcovství záleží. Je pravda, že lídři si sami neporadí a okolí jim může v souvislosti s výsledky týmu připisovat nepřiměřený podíl viny nebo úspěchu; stále však záleží na tom, kdo vede. Dysfunkční lídři plodí dysfunkční týmy.

Termíny workshopů

 

Připravujeme termíny na 2. pololetí 2017.
Případní zájemci se mohou průběžně hlásit
ZDE

 

The Rocket popis small

 

Aktuální termíny:

 

23. 11. 2017

7. 12. 2017